Přečtěte si vyjádření odborníků z oborů dětská psychologie a typografie
Psaní je skutečně součást trivia, dítě se musí naučit psát, protože umět vyjádřit myšlenku psaním je velmi důležité. Nikde však není řečeno, že dítě se musí naučit krasopisně čtyři varianty písma, ani jak má písmo vypadat. Stačilo by, kdyby jeden typ písma (třeba hůlkové) dítě zvládlo dobře a ty další obstojně. Jestliže ve Finsku a myslím, že i ve Švédsku, preferují psaní všemi deseti na klávesnici počítače, tak to není náhražka, ale plnohodnotná cesta k vyjádření myšlenek.
Tvrdit, že „nespojité písmo má negativní dopad na dětskou psychiku“, je ryzí spekulace a tedy i odborný nesmysl. Grafologové nemají údaje založené na důkazech, pouze neustále opakují 80 let staré nepodložené názory. Neexistují lepší údaje než výsledky pokusného ověřování – měli bychom je brát alespoň trochu vážně.
PhDr. Václav Mertin
Filozofická fakulta UK v Praze
Katedra psychologie
Propojení písmen malé abecedy ve slovech u Comenia Scriptu mnohem lépe odpovídá přirozenému gestu píšící ruky než u „kličkového“ písma. Výsledek, záznam, je mnohem čitelnější – a k čemu jinému by mělo rukopisné písmo sloužit? Přerušení stopy píšícího nástroje tam, kde spojení písmen neodpovídá logice gesta ruky, není přerušením procesu psaní; jen pomáhá dobré čitelnosti.
Pokud se uvádí jako odstrašující příklad odklon Švédska od jednoduššího rukopisného písma, bylo by dobré v zájmu objektivity také uvést, že velké anglosaské oblasti už dlouho úspěšně používají podobná rukopisná písma, jako je Comenia Script. Určitě se nedá říci, že by se to na těchto lidech nějak negativně projevilo.
Dále, a často vlastenecky hřímavě, je proti Comenia Scriptu zdůrazňováno, že jen „kličkové“ písmo odpovídá české tradici. Pravda je taková, že forma těchto písmen se dostala do Čech v 19. století přes německý kurent. Tehdy „kličkové“ písmo odpovídalo jak stylu, tak i rytmu doby a také ostrému peru, kterým bylo psáno. Při používání našich psacích pomůcek, které neumožňují střídání slabého a silného tahu, se jeho čitelnost podstatně snižuje.
Rukopis je bezesporu seismografickým záznamem stavu lidské duše. Docela chápu výhrady grafologů, Comenia Script jim podstatně zamíchává jejich naučené stereotypy. Ale dobrý grafolog posuzuje, jak se píše, a nenakazuje, jak se má psát, aby mohl rukopis posuzovat. I s podpisem, který se dá dobře přečíst, si musí umět poradit.
Když slyším nebo čtu argument, že „kličkové“ písmo pomáhá rozvíjet jemnou motoriku dětské ruky, rozmýšlím, do jaké míry jde doopravdy o rozvíjení dětské osobnosti, nebo o trápení dětí. Nejlepší odpověď na tuto otázku se dá nalézt jen a jen u školáků. Většina z nich už mnoho let velmi brzo opouští naučené školní písmo a nejen z frajeřiny, ale z nutnosti, aby po sobě psaný text přečetla, začíná psát svým vlastním tiskacím písmem. To je ten nejsilnější argument, že písmo Comenia Script by mělo být v našich školách zavedeno. Je to bezesporu ta nejliberálnější předloha pro výuku písma, jaká byla u nás navržena. Záleží jen na úrovni pedagogů, jak jsou ji schopni používat. Možná, a rád bych se mýlil, je to poslední šance, jak zachovat vůbec schopnost psaní.
Prof. akad. mal. Jan Solpera
typograf a pedagog na VŠUP v Praze
Člen mezinárodních profesních organizací
Type Directors Club v New Yorku a Double Crown Club v Cambridgi